pátek 23. srpna 2013

NO. 4

Co znamená být svobodná? Je to v dnešní době problém?

Je snad být nezadaná nějaká nemoc podobná prašivině nebo je jen na vině odsuzování společnosti? Má to temné stránky a stinné. V očích zadaných jste ta chudinka, která nikoho nemá, večery si užívá s teplými ponožkami na nohou a čajem v ruce u filmu Deník Bridget Jones, nemyje si vlasy, z pusy jí páchne na sto honů a módní kousky neviděla nějaké to století. Ale to jsou jen předsudky. 

V mých očích (nezadané) je být svobodná jakousi výhrou. Nejen, že si můžu dělat co chci, na nikoho se neohlížet a užívat si, dokavad jsem mladá (protože přiznejme si to, ve 30 už nebudu tak fit). Nebaví mě neustále si držet nadhled nad tím, proč se mi partner neozývá, proč má nálady takové, jaké má, proč se mnou nikam nechce jít či snad proč mi neodepisuje na zprávy. V tomhle případě samozřejmě nesmíte mít nějakého kreténa, jako většinou mívám já. Zkrátka si užívám volné mysli. Když jdu s kamarádkami do clubu, kde mi dohodí nějakého frajera (minule se dost přehmátly, když jsem zjistila, že onen chlapec je gay), neberu ohledy a nemusím se otáčet za tím, zda s někým chodím.
Ale i ty stinné stránky to má. Občas si říkám, že by nebylo na škodu mít někoho, koho bych měla jako kotvu přístav a já byla jeho loď. Vědět, že někoho máte a má vás rád (pokud má).

Ale to jsem tak hodnotit nechtěla, jako to, že někteří koukají na nezadané skrz prsty. Vždyť to přece tak není. Dokážeme si stejně užívat života, jako ti, co někoho mají.

Ne-li lépe...

Pac a pusu





čtvrtek 22. srpna 2013

NO. 3

Sníme, bdíme, nebo je to dosažitelný cíl?

Co vidíme na těch svalnatých tělech ? Ty dokonalé rysy, uhrančivý pohled a k tomu všemu jejich povolání buďto hasič, policajt či snad dobrý manažer. Zkrátka a jasně nejen, že skvěle vypadají, ale jsou i více méně zabezpečení. Není divné, že obyčejní a milí kluci nás tolik nezajímají? A to i přesto, že každá z nás, teda snad většina z nás, touží po milém klukovi, který by připomněl vysněného prince na bílém koni s dokonalými načechranými vlasy? Obávám se, že i přesto, že po tomhle toužíme, naše podvědomí prahne po nějakém grázlíkovi, který je schopen s námi vymetat, lhát a nakonec bodnout nás dýkou do srdce, které se v té chvíli promění na 100 střípků jen proto, že jsme byly tak naivní a zamilovaly se.

Bohužel pro vás nemám žádné rady, jak se jím vyhnout. Je to jako epidemie, jejíž inkubační doba má možná tak pár hodin, než si uvědomíte, že jste po uši zamilovaná, a to i přes vědomí, že víte, že protějšek vás zrovna nemiluje tělem i duší, snad jen tím tělem. 

Představte si třeba výcvik hasičů versus přehlídka modelů. Skočili by jste po modelovi nebo po hasičovi? Já osobně bych se zhroutila pod návalem testosteronu.

Tady nám snad může pomoct snad jen čistá mysl, nebo vědění, co od života a od mužů jako takových, chceme. Chceme si užívat nebo chceme mít super rodinku a báječného muže?

Chlap jako chlap.

Pac a pusu!



úterý 20. srpna 2013

NO. 2

Melancholická rána vládnou světu. Dnešnímu dnu vládnou oblaky a déšť.

Musím uznat, že i přesto, že mám nadevše ráda ty prosluněné dny, horko, vodu a takové ty letní věcičky, vždy ráda uvítám takové deštivé počasí plné depresivní nálady, kdy máte náladu jen na pár věcí, a to na filmy, teplý čaj, vanu nebo postel. A proč ne? Do začátku školního roku zbývá už jen pár dní, tak je třeba nachytat co nejvíce energie a relaxovat. Takže Keep calm and relax!

Řekla bych Vám, že se chystám Vám dát spoustu (ne)užitečných rad, co dělat v tomhle bláznivém počasí, ale to hledejte jinde, kde se píší stále a dokola mainstreamovské články typu: Jak se vyrovnat s nevěrou, Jak zhubnou během týdne atd. Ne, ne, ne. Chystám se nastínit pár filmů, jenž jsem v nedávné době viděla a zaujaly mě. Samozřejmě nemusíme mít stejný vkus, stejné oblíbené herce a k tomu všemu ne stejnou náladu na stejné filmy. Je možné, že jsem slovo "stejné" použila 4x v jedné větě??

THE RUNAWAYS

normal people scare me | via Tumblr

"Hello dady, hello mum, I am your  ch ch ch cherry bomb!!

Pokud máte rádi jako já Kristen Stewart, tak se koukněte na The Runaways. Po jejím boku hraje i Dakota Fanning. Film poukazuje na vznik teenagerovské skupiny The Runaways, na jejich rychlý vzestup, ale zároveň i rychlý pád v osobním životě v případě Cherry. Jde o životopisný film.
Mě neuvěřitelně bavil, písničky jsou skvělé a vůbec, pokud máte rádi rockové písničky, koukněte.


ON THE ROAD

On the Road

Tom Sturridge, Kristen Stewart, moji oblíbení herci a nevidět tenhle film by byl hřích. A navíc v tomhle počasí? Naprosto skvělá kombinace. Děj se nemusí zdát nějak super, protože jde jen o to, jak dva kamarádi cestují tam a zpátky, drogují, chlastají a š*kají. Ke konci se jejich cesty rozcházejí. Avšak to prostředí, ta nálada, je to úžasné.


DUE DATE

#

"Tati, byl jsi pro mě jako táta!"

Šíleně vtipná komedie s Robertem Downeym! Na tohle se prostě musíte podívat, nejen, že jsem se smála od začátku do konce, ale taky se film zařadil mezi mé oblíbené. Hlášky, co zde padnou, stojí za to. A děj? Dva neznámí muži se potkají na letišti, shodou náhod si vymění kufry a tím to celé začíná. Nakonec mají zakázáno létat, ale protože jeden z nich se musí dostat do LA za svou těhotnou manželkou, jedou spolu autem. Za tu dobu se leccos stane.

neděle 18. srpna 2013

NO. 1

To horko, to slunce, to moře, ta pláž, ten život, to jídlo, ty lidi..ráj! A kdo nevěří, ať si přečte můj deník z Chorvatska.

12. 8.- pondělí
Je 10 hodin a chystáme se do Prahy. Cesta samotná není o sobě hrozná, ale přípravy jsou o něco horší. Nasypat kočkám zásoby jídla, připravit stelivo, zjistit, zda máme vše potřebné a nic jsme nezapomněli. A co víc, taky ta cesta na autobus s dvěma kufry (jeden velký, druhý menší). Budiž, vyřízeno. Cesta vlakem je pohodička, ale má nervozita z vedra stoupá. Do Prahy přijíždíme po 11. hodině a míříme vysoko! Do Mekáče!! Ano, elita se nezapře. Dávám si Freshe a zmrzku. Chvíli tu sedíme a povídáme si a v půl 1 se přesouváme na Hlavní nádraží, kde má být sraz.
Pecka, vyfasovali jsme pětku! Takže 5 sedadel pro mě, mamku a sestru.
Sestře začíná být špatně a na pumpě brzdí nekonečnou frontu žen s plnými měchýři. Má průjem.
Škrtí mě kraťasy, sune se mi triko a začínám se nudit. Chvíli koukám na počítači na Boat that was rocked! a jindy si čtu Účastníky zájezdu.
Je noc a snažím se spát.

13. 8.- úterý
Když konečně usnu, jsme na hranicích a musíme ukázat pasy. Potěš koště!
Paráda, je 6 hodin a my jsme na místě. Delegátka nás předala majitelce apartmánu.
Tohle není možný. Člověk je unavený po náročné cestě a oni mu řeknou, že do pokoje se dostane až ve 12, takže máme jít někam jinam.
Sestra sere a my lítáme po pláží po toaletách.
Je nádherné moře, našla jsem mušli, ale byl tam krab, takže veškerá má radost upadá do zapomnění.
Jdeme do města, je tu přístav, takže i lodě, spousta restaurací a tak, ale málo lidí, přece jen je 7 hodin ráno. Jdeme si tedy pro osušky a leháme si na pláž, abych začali s opalováním.
Sestra brečí a má horečku, super začátek.
Po 12. hodině jdeme do apartmánu a dostáváme klíče k pokoji.
Kriste, nad postelí je obraz Marie s Ježíškem.
Večer jdeme do města. Mají tu grilovanou rybu, o bože, je to slast!!

14. 8.- středa
Pecka, vylovila jsem z moře mořského ježka. Úžasně tancuje s těma pichlákama!
Ležím, pálím se. Z včerejšího dne jsem si vzala ponaučení, že se mazat nebudu, protože se jinak neopálím. Mažu si jen obličej.
Prodávají tu za 10 kun obři palačinky s nutellou nebo s bílou čokoládou. Mňam.
Večer jdeme zase do města. Dáváme si zmrzku, která je fakt obří! K večeři si dáváme gyros v housce. Půlku jsem nechala.

15. 8.- čtvrtek
K obědu si dáváme hranolky s masem. Celý den ležím na pláži.
Mamka odpoledne odchází s brečící sestrou domů, já zůstávám v moři. Je to paráda, položit se na záda na vlny a nechat se unášet. Když pak chodím, mám pocit, jako kdybych byla na vlnách. Možná vypadám jak dement.
Jdu domů, oblíkáme se do hadrů a jdeme do města.
K večeři jsem si vydupala pizzu s mořskými plody. Donesli mi pizzu s krevetami, chobotničkami a mušlemi. Dále tam byly i žampióny a šunka. Výborná!! Mamka má lazaně.

16. 8.- pátek
Poslední den. Nebo spíš předposlední. Ráno vstáváme v 10, na pláž jdeme v 11.
Opět ležím a užívám si slunečních paprsků. Mamka objednává k obědu různá masa z grilu. To vepřové maso je fakt hnusný a ta klobása studená, zdá se tedy, že se grilu maso vyhnulo obloukem.
Dáváme si zase palačinky a zmrzku!
Jdeme do města. Je 6 hodin. Postřehly jsme, že se tam staví nějaké pódium. A nemýlily jsme se. Večer byl v plném proudu. Šly jsme si dát zase grilované ryby, a pak jsme se procházely městem, kde bylo spoustu lidí! Ti na pódiu zpívali nějaké chorvatské dechovky či co.
Domů se dostáváme kolem 10. Jdeme spát, neboť druhý den v 9 musíme být už mimo apartmán.
Je asi půl 1 a z města slyším hudbu a rachejtle.

17. 8.- sobota
Stále nepřišla sms, v kolik má přijet autobus.
A hele, od nějakého mladého páru se dozvídáme, že jedou taky, a že sms dostaneme před 12. hodinou.
Opravdu, v 11 dostává mamka sms, že autobus odjíždí v 5 z místa příjezdu.
Jdeme se najít do města. Dávám se Filipjanskou pizzu. Nic moc, taková obyčejná.
Trhám fíky, miluju je a chci domů!
Je 5 a nasedáme do busu. Je zajímavé, že ten mladý pár nikde není.
Mám dvě sedadla pro sebe, paráda.
Spím sladce.

18. 8.- neděle
Jsem rozespalá, mám mastné vlasy, ale jsem v Praze.
Čeká nas cesta vlakem domů. Když přijedeme, zjistíme, že budeme muset 3,5 km pěšky s těžkými kufry.

A teď fotky, miláčci.




neděle 11. srpna 2013

MIX

Je léto, prázdniny a  ačkoliv se schylují ke konci, nikdy není dost času na letní pecky. Takže repráky na maximum a jde se pařit!

Připravila jsem si mix písniček, které jsem si stáhla do mp3 na zítřejší cestu do Chorvatska.